Dějiny Berlína
Od osady k městu
Obě nejrannější osady, na nichž vyrostl dnešní Berlín byly: Cölln – dnešní osrov muzeí (Museumsinsel) a Berlin na severním břehu řeky Spree. Obě byly založeny ve třináctém století. První zmíňka o Cöllnu pochází z 28.října 1237, toto datum se tedy považuje rovněž za založení Berlína. Obě osady Cölln a Berlin se spojily v jedno město v roce 1307.
V roce 1451, po nepokojích, prohlásil kníže Bedřich II. toto dvou-město za své sídlo. Během vlády Bedřicha Wiléma (1640 – 1688), poté co město muselo snášet tvrdé rány v podobě požárů, moru a válek, nastoupil Berlín konečně svou cestu vzhůru. Berlín byl tedy přestavěn na pevnost a byly postaveny první reprezentativní budovy, například ulice nesoucí dnes jméno "Unter den Linden".
Královská rezidence a rychlý rozvoj
Po sebeprohlášení knížete Bedřicha III. za krále Bedřicha I. pruského v roce 1701 byl Berlín povýšen na sídelní královské hlavní město. Vzniklo mnoho známých staveb. Za vlády obou králů – Bedřicha Wiléma I. ( "Král voják" ) a poté krále Bedřicha II. (Velkého) se Berlín v letech 1740 až 1786 rozrostl do předního průmyslového města v Prusku.
Pod vedením stavebního mistra Knobelsdorfa započal Bedřich Velký architektonickou přestavbu města. Počet obyvatel už tehdy stoupl na více než 150.000. Byl to především Bedřich, kdo podporoval umění, kulturu a vědy. Ale co je více, Berlín se stal centrem osvícenství.
V letech 1806 až 1808 obsadila napoleonská vojska Berlín. Ale už po vítězné bitvě u Lipska byla v roce 1814 Napoleonem ukořistěná Quadriga vrácena zpět na Brandenburskou bránu. V následujících desetiletích byly postaveny velkolepé klasicistické budovy navržené Schinkelem a podle náročných plánů od Lenného založeny rozsáhlé parky. Od poloviny 19. století zažívala rovněž průmyslová výroba výrazný vzestup a populace města se rychle rozrůstala.
Hlavní město Německé Říše
V době založení Německé Říše v roce 1871 žilo v Berlíně více než 800.000 obyvatel. Wilém I., král Pruska od roku 1861 do roku 1888, byl korunován na německého císaře. Berlín se stal hlavním městem Německé Říše a už v roce 1895 zde žilo více něž jeden a půl miliónu obyvatel. V letech 1888 až 1918 vládl poslední německý císař Wilém II., který se po první světové válce stáhl do exilu.
V roce 1918 svrhla kapitulace v první světové válce Říši a s ní i hlavní město Berlín do hluboké krize, z níž povstala nová republika. Navzdory těžkým finančním podmínkám a revolučním nepokojům kvetl v Berlíně dvacátých let minulého století kulturní život. Inovativní divadelní inscenace, leskuplné filmové premiéry, varieté plné tempa a nezaměnitelný noční život poznamenal tyto "Golden Twenties" (zlatá dvacátá léta) v Berlíně.
Rok 1933 byl rokem, kdy Adolf Hitler nastoupil do úřadu kancléře říše. S jeho nástupem k moci začalo pronásledování Židů, komunistů, homosexuálů, ostatních odpůrců stejně jako mnoha dalších skupin.
V roce 1936, kdy se v Berlíně konaly XI. letní olympijské hry, ještě skoro nikdo netušil, jaké šílenství bude Hitler představovat. Na začátku II. světové války 1. září 1938 měl Berlín už přes 4,5 miliónu obyvatel. V roce 1943 začalo bombardování Berlína, které do kapitulace 8.května 1945 zničilo více než třetinu obytných domů a mnoho historických staveb.
Znovuvýstavba a rozdělení
Po zkončení hrůzovlády nacionálních socialistů a po konci II. světové války v roce 1945 stálo město v ruinách. Počet obyvatel klesl téměř na polovinu. Čtyři vítězné mocnosti Sovětský Svaz ( východ), USA (jihovýchod), Velká Británie (jihozápad) a Francie (západ) si rozdělily město mezi sebou.
Od 25. června 1948 blokoval Sovětský svaz všechny tři západní sektory. Spojenci pomohli městu leteckým mostem (Luftbrücke) a svými takzvanými rozinkovými bombardéry (Rosinenbomber), takže blokáda Berlína 12.května – téměř po jednom roce, skončila.
V rámci založení Německé demokratické republiky 7.října 1949 byl Berlín vyhlášen hlavním městem DDR. Vláda DDR ustavila své sídlo ve východní části města. Ještě stále mohli obyvatelé Berlína bez problémů cestovat do jeho západní části, např. za prací.
Ale postavením Berlínské zdi 13.srpna 1961 se stalo rozdělení Berlína definitivní. Od nynějška nesměli východní Berlíňané cestovat do západní části města ani za svými příbuznými ani za prací. Domluva o překročení hranic mezi oběmi částmi města byla uzavřena až po návštěvě Jonna F. Kennedyho v roce 1963. Takzvaný "Palác slz" neboli čekací hala nádraží na Friedrichstraße hrála v této době výzamnou roli.
Pád zdi a sjednocení
V noci 9. listopadu 1989 došlo k náhlému otevření Berlínské zdi, toto se stalo poté, co obyvatelé DDR již po měsíce hromadně utíkali přes Maďarsko a Českou republiku na západ. Celé město, celá země slavila! Od této chvíle se mohli obyvatelé bývalé DDR zase volně pohybovat.
Spolu se znovuspojením Německa 3. října 1990 se stal Berlín také hlavním městem Německa. Berlín je od roku 1999 opět sídlem federální vlády a tím také centrum německé politiky. Od 19. dubna 1999 se schází parlament ve sněmovně, která se nachází v Sirem Normanem Fosterem zrekonstruované budově staré sněmovny (Reichstag).
Jeho skleněná kopule se od té doby stala atrakcí pro Berlíňany a turisty z celého světa. A v roce 2000 bylo při příležitosti Berlinále otevřeno Sony centrum, které bylo konečnou částí nově postaveného centra na Potsdamském náměstí (Potsdamer Platz).
Více o historii Berlína a mnoho dalších podrobností se dočtete na: •www.wikipedia.org
Podrobnější informace můžete obdržet v následujících řečích:
Například: • Německy • Anglicky • Francouzsky • Španělsky
ALPADIA Berlin • D-10827 Berlin • Hauptstraße 23/24
+49 30 7811076 • • Mapa města & plánovač tras
